Proč jsem byla pořád unavená – i když jsem dělala všechno správně

Byly dny, kdy jsem si myslela, že to je prostě normální. Že být unavená je daň za to, že jsem devět let skoro bez přestání pečovala o děti. Den, noc, den, noc. S láskou, s oddaností… a s vyčerpáním, které mi časem přestalo dávat smysl.

Dělala jsem toho pro sebe hodně.
Zaměřila jsem se na jídlo.
Zkoušela jsem různé suplementy.
Začala jsem se víc starat o spánek.
Zařazovala jsem péči o sebe jako další položku na seznam. A ano, všechny ty věci mi trochu pomáhaly. Ale ten pocit, že mi životní energie teče do kanálu, ten zůstával.

Jednoho dne jsem seděla na posteli. Byla jsem sama. Taková ta obyčejná chvilka klidu. Ale neudělala jsem vůbec nic. Jen jsem tam seděla.
A v duchu si říkala:
„Co mám sakra dělat? Proč jsem pořád tak strašně vyšťavená?“

A tehdy přišla odpověď. Tak tichá, že jsem ji málem přeslechla:

Nedatovaný deník.

Zarazila jsem se. Deníky? Psala jsem si je od šestnácti. Ale tohle bylo něco jiného. Know-how od A do Z. Vzhled, náplň, technika, atd. Tenhle deník nebyl o zaznamenávání toho, co se stalo a co musím zlepšit. Nebyl o tom, co všechno musím stihnout. Byl o tom, co opravdu chci. Co potřebuji. Co je pro mě důležité.

A tím, jak jsem si ten prostor začala vytvářet každý den, aniž bych se musela přizpůsobovat datům nebo výkonu, se začaly dít věci.

Dostavila se energie.
Ubyl tlak.
Začala jsem žít jinak – s větší radostí a lehkostí.
Do života se mi vrátil rytmus.

Nejdřív jsem si myslela, že je to jen pro mě.
Ale pak jsem ten deník dala i svým klientkám.
A začaly mi chodit zprávy jako:

„To je úplný gamechanger! Konečně se nezaměruju na nekonečný to-do list, který mě každý den jen víc frustruje. Zaměřuju se na sebe. A cítím vděčnost. Klíd. Úlevu.“

A přesně to je ono.

Většina diářů a plánovačů tě učí, jak být ještě efektivnější.
Ale co když už toho děláš dost?
Co když potřebuješ přestat sprintovat, tlačit, růst a začít být?

Tenhle deník tě nevede k vyšším výkonům.
Neříká ti, že když se budeš víc snažit, budeš lepší.
Naopak – pomůže ti dostat se blíž k sobě.
Pomůže ti dát do středu každého dne ne výkon, ale smysl.

A díky tomu… se energie vrací. Protože žiješ život, který ladí s tebou. Ne s tím, co chce šéf, manžel, děti nebo společnost. Ale s tím, co skutečně chceš cítit ty. (PS: A víšco? Paradoxně tím ve finále i víc dokážeš).

A tak vznikl deník Dovol si zářit.

Ne proto, aby ti přidal další úkol na seznam.
Ale aby ti každý den připomněl, že ty jsi ten důvod.
Důvod, proč stojí za to žít s lehkostí, laskavostí a všímavostí.

Protože když se tvůj život začne plnit tebou, všechno se najednou propojí.
A začne to dávat smysl.
Bez boje. Bez tlaku. Bez výčitek.
Jen s tebou.

S láskou,
Martina Andromeda💛

Chceš si ho taky vyzkoušet? Tady si můžeš pořídit vlastní výtisk: [Odkaz na deník „Dovol si zářit“] A začneš se sama sebe častěji ptát: „co je pro mě dnes opravdu důležité?“