Když jsem nedávno četla vaše komentáře u příspěvku na téma zdrojování, nemohla jsem se ubránit myšlenkám na to, jak je někdy každodenní kolotoč neuvěřitelně náročný. Naše role nás mohou snadno pohltit. Jak to krásně popisujete:
„Jen přemýšlím nad tím, že lidé, co tráví 8 plus hodin v zaměstnání a pak rozvážejí a vyzvedávají děti. Odcházejí z domu třeba po sedmé ráno a vrací se řekněme mezi pátou, šestou, a potřebují napsat úkoly, uvařit večeři, atd.?“
A další z vás píše:
„Koncem týdne jsem už tak unavená! Mým zdrojem je běh, běhám v práci místo oběda, který si pak sním nad klávesnicí. Ale těch 30 minut venku potřebuji, jinak bych pomalu ani nevěděla, jaké je roční období. A také je to můj jediný pohyb, jinak jsem v metru/tramvaji a hypnotizuji čas.“
Soucítím. Protože sama vím, jak náročné je najít v tom všem prostor pro sebe. Přála bych vám, abyste věděli, že nejste sami – každý z nás se občas cítí vyčerpaný, nebo má pocit, že se jen „snaží udržet hlavu nad vodou“.
Přesto věřím, že existují způsoby, jak do svých dnů vnést trochu víc laskavosti a péče o sebe. Nemusí to být dlouhé hodiny ani dokonalé „rituály“. Můžou to být jen drobnosti, které vám dopřejí zvolna se nadechnout.
Co kdybychom vnesli do každého dne drobné chvilky, kdy se jen na chvíli zastavíme a vědomě nadechneme? Jedna minuta, kdy se ptáme sami sebe: Jak se dnes mám? Co potřebuju, abych se cítila lépe? I takové maličkosti můžou být skvělým zdrojem energie.
Někdy nás pohltí seznam úkolů nebo pocit, že musíme zvládnout všechno a hned. A co když se zkusíme soustředit jen na jednu věc, kterou právě děláme – ať už je to příprava večeře, psaní e-mailu nebo chvilka s dětmi? Přítomnost nám pomáhá zklidnit mysl a najít ve všem aspoň kousek radosti.
Být člověkem znamená, že máme omezené zdroje – není nic špatného na tom přiznat si, že se občas cítíme unavení. Přestaňme se tolik tlačit do formičky dokonalosti a místo toho se sami k sobě chovejme tak, jak bychom se chovali k blízkému příteli. Připomeňme si: „Dělám, co můžu, a to stačí.“
Každý pohyb, který nám dává radost, každý okamžik klidu nebo procházka na čerstvém vzduchu může být zdrojem, na který se můžeme spolehnout. I kdybychom měli jen pár minut – jako ta chvilka běhu, kterou si jedna z vás bere během polední pauzy. Přesně tak. Dopřejme si něco, co nám dává zpět energii. Je možné místo cesty výtahem jít po schodech a protáhnout se?
Vůně kávy, barvy na podzimních stromech, pohled na usměvavou tvář… život nám často nabízí malé okamžiky radosti, které nemusí stát nic, jen naši pozornost. Pojďme hledat krásu v drobnostech, které nás obklopují, a i v náročných dnech můžeme najít moment, kdy se usmějeme.
Věřím, že péče o sebe není luxus, ale naše přirozené právo. Stačí nám začít u malých kroků, u věcí, které nemusíme dělat „navíc“, ale můžeme je s laskavostí začlenit do toho, co už děláme. Mít radost, najít klid a cítit se lépe – to jsou dary, které dáváme sobě i lidem kolem nás. Pojďme se na to zaměřit – zasloužíme si to.
jsem vytvořila několik podpůrných zdrojů, které vám mohou pomoci začít. Prvním z nich je můj zdarma ebook „Zdrojování v chaosu“, který si můžete stáhnout zde. Tento ebook vám otevře pole inspirace na téma zdrojování, proč si na sebe udělat čas, jak to udělat a jak to celé vykomunikovat s okolím. Ebook obsahuje jednoduché, praktické kroky a cvičení, která si můžete snadno zařadit do každodenního života.
Dalším zdrojem je deník „Dovol si zářit“, který vás provede hlouběji k prioritám a hodnotám, jež vás v životě podpoří a umožní snazší rozhodování o tom, čím si plnit svůj každodenní život a diář. Díky deníku si vytvoříte prostor, který potřebujete pro skutečnou péči o sebe, zaměříte se na to, co vám přináší energii, a naučíte se, jak tyto prvky zařadit do každého dne. Tento deník vás podpoří, abyste zazářili ve všech aspektech svého života, s větším klidem a radostí.