Adventní zpomalení: Jak se z těch Vánoc nezbláznit (a začít se na ně fakt těšit)

Možná to znáš taky. Prosinec sotva začne a na nás se ze všech stran sype neviditelný, ale o to těžší seznam: „Už máš dárky? Máš napečeno? Co okna? A co firemní večírek? Ještě musíš stihnout tohle a tamto, než rok skončí…“ Stop. Zhluboka se nadechni. Cítíš tu vůni? Ne, to není připálené cukroví. To je tvá vlastní potřeba se zastavit.

Často se mě lidé ptají: „Marti, jak to děláš, že se na ty Vánoce fakt těšíš?“ Moje odpověď je možná překvapivě prostá. Dovolila jsem si v tom velkém světě zvolit svůj vlastní přístup. Tak trochu „zpomalený“. Letos jsem si ten klid pojistila i útěkem do tepla v Egyptě, ale samosebou ten nejdůležitější recept na pohodu si nosíme v sobě, ať jsme kdekoliv (já vím, klišé jak prase na terase).

Pokud máš pocit, že tě prosincový čas unáší někam, kam nechceš, tady je mých 5 laskavých tipů, jak vystoupit z kolotoče tlaku a začít si advent skutečně užívat.

1. Pohádky jako lék na duši

Nedoporučuju zprávy nebo filmy, které tě jen stresují. Já sázím na ty „správné“ pohádky. Mým letošním favoritem je Christmas Chronicles. Je to film přesně pro ty z nás, kterým ty komerční Vánoce plné nablýskaných cetek a umělého štěstí přestaly dávat smysl. Je to vtipné, je to moudré a připomene ti to, o čem ty svátky skutečně jsou – o víře v zázraky a v sebe sama.

2. Svaté právo „Dělat jen to, co mi dává smysl“

Tohle je můj největší rebelský počin. Nepodléhám tlaku „protože se to tak dělá“. Pokud mě někdo uvidí v adventu dělat hloubkový úklid (třeba jako dneska), není to proto, že musím mít naklizeno kvůli návštěvám. Je to proto, že ten úklid zrovna rezonuje s mým novým projektem, na kterém pracuju, a dělá mi dobře náš prostor vyčistit. Jakmile v činnosti necítím vnitřní motivaci, prostě mě k ní nikdo nedonutí. A víš co? Svět se nezboří. Prach na poličce počká, ale tvůj vnitřní klid je nenahraditelný.

3. Terapie hlínou, vlnou a kakaem

Tvořivost není jen o velkém umění. I když to tak ve společnosti často (bohužel) vypadá. Je to o tom, že do něčeho vložíš svou pozornost. Já v prosinci háčkuju – pro sebe, pro druhé, prostě pro tu radost z toho, jak mi pod rukama roste něco nového. A klidně i v zimě přesadím kytku. Hrabat se v hlíně je nesmírně uzemňující a blahodárné, i když je venku mráz. A i to, že si uvaříš poctivé kakao a deset minut se díváš z okna, je tvořivý akt. Tvoříš si totiž svůj klid.

4. Kouzlo mikroprojektů

Někdy nás stresuje hromada „velkých věcí“, ale přitom nám energii berou drobnosti. Můj přístup? Mikroprojekty. Utřít ty dva fleky na zdi, které mě už měsíc štvou. Opravit krabičku na karty pro děti. Slepit hřbet oblíbené knížky. Jsou to věci hotové za deset minut (ani ne), ale ten pocit „mám hotovo a mám z toho radost“ je k nezaplacení. Doporučuji si jeden takový mikroprojekt denně vybrat. Uvidíš, co to s tebou udělá.

5. Spánek jako nejvyšší priorita

Víš, co je v prosinci nejvíc TOP? Spánek. Hodně spím, hodně medituju, čtu si v posteli a prostě držím zpomalené tempo. Pracuju jen na tom, co je opravdu akutní a co hoří. Všechno ostatní může počkat na leden. Advent je přirozeně časem ztišení, příroda spí, tak proč bychom my měli zrovna teď běžet maraton?

Dárek pro tebe, dárek pro druhé (a kousek laskavosti navíc)

Vím, že i v tom zpomalení chceš své blízké (nebo sebe) obdarovat něčím, co má šmrnc. Proto jsem se rozhodla ke každé své knize či deníku přidat malý dárek, který tě podpoří v té laskavé cestě:

• Ke knize Andromeda, elfka malá (příběh o hledání své jedinečnosti) přidávám kartičky na ven, které udělají z každé obyčejné procházky hravé dobrodružství.
• K Deníku Dovol si zářit (průvodce pro ženy k vlastní energii a cykličnosti) dostaneš přístup k webináři s dechovými praxemi, aby sis v novém roce uměla kdykoliv dopřát větší klídek.
• Ke knize Vyhrála jsem depresi dostaneš ebook Spokodeník, který v tobě probudí tu tvořivou jiskru, o které jsem psala výše.
• A pokud chceš darovat čistý prožitek, stále jsou tu mé zvukové lázně ve formě voucheru.

Přeji ti, ať je advent přesně takový, jaký ho potřebuješ mít ty. Ne sousedi, ne tchyně, ne Instagram. Jen ty. Dovol si zářit, ale klidně i jen tak tiše poblikávat pod dekou. Obojí je v pořádku.

S láskou a přáním klidných dní – Martina