Mám před sebou novou etapu mého života. Čeká mě… vlastně vůbec nevím, co mě čeká. Raději nechávám všechna očekávání být. Za pět měsíců se stanu potřetí mámou. Tak to je první téma. V tomhle už chodit umím. Důvěřuju životu a život se mi za všecku tu důvěru dokáže krásně odvděčit.

Nechávám ho, ať mě přeskládá, jak je libo. Jakékoliv zásahy stejně dost bolí a vesmír ví nejlíp, jaké se mnou má plány.

Nechávám ruce vedle těla, držím v nich vodítka našich dvou psů a kráčím lesem. Touhle stezkou už jsem šla několikrát. Přesně před rokem jsem si tady dělala rituál. Chystala jsem se vydat svou první knihu a byla jsem nesmírně vyděšená. Klepala jsem se jak drahej ratlík a vůbec nevěděla, jak to celý dám.

Je rok poté a nejen, že jsem knihu vydala, ale od té doby se dostalo do světa už 600 kusů. Paráda.

Andromeda, elfka malá

Znova tedy kráčím touhle stezkou. Míjím silnici a v hlavě si rovnám svůj záměr. Naše rodinná situace se během posledních měsíců změnila a já už nemůžu brát svůj projekt Play Everyday jen jako takovou mou hříčku, srandu, seberealizaci. Měla bych víc přispívat do domácnosti. Mým snem je dopřát podobnou svobodu, důvěru v hojnost a radost při tvoření a práci i mému muži.

Ještě vůbec nevím, jak to zvládnu, ale kráčím dál. Po cestě vidím ty stejné stromy, které ke mně coby blízcí promlouvaly i před rokem. „Marti, jsi dobrá. Dokážeš to. Věřím Ti,“ říká jeden z prvních. Místo nich vnímám všechny ty, kteří mě na mé cestě podporují. Věří mi a fandí.

Ale i ty, kteří mají úplně jiný myšlenkový a zkušenostní základ a moje plány jim přijdou naivní a nereálné. V tomhle lese ale všichni hrajou podle mých pravidel. „Moc se od Tebe učím. Jsi mou velkou inspirací. Přeju Ti mnoho štěstí a sil na Tvé cestě. Jsi silná a věřím, že to dokážeš,“ promlouvá ke mně jeden ze skeptiků z mé životní cesty.

Postupně promlouvají další a další. Říkají přesně to, co teď potřebuju slyšet. Abych získala odvahu kráčet dál, abych zrealizovala své aktuální nápady.

Cítím, jak se moje tělo vlivem těch krásných a podpůrných slov narovnává. Jak jsem najednou odvážná, sebejistá a svá. Taková radost v každém kroku. Děkuju všem za jejich laskavost a důvěru. Přesně takovou podporu komunity teď kolem sebe potřebuju. A pozitivní, podpůrná slova chodí dál a dál. A s každým dalším slovem se do mého těla vleje další dávka energie, síly a odvahy. Wow! Jaký kouzla.

Po nějaké době přicházím na místo kousek od cíle. Vpravo i vlevo leží spadané stromy. Ti, kteří tu samou cestu vzdali. Nevěřili svým snům, vizím, neměli už sílu kráčet dál, odhazovat strachy a kráčet do neznáma. Zamrazí mě všude po těle a vjede do mě další dávka energie. JÁ TO DÁM! A přidám do kroku.

Za chvíli vidím cíl. Před cílem na mě čekají ženy, které už mé vysněné téma žijí.

Marti, jsi dobrá. Dokážeš to. Čekáme tu na Tebe. Je to krásná realita. Jen pro odvážné a silné ženy. A tou ty jsi.

Najednou zjišťuju, že téma třetího mateřství a úspěšného podnikání při péči o děti je propojené. Všechny ženy, které kolem mě teď stojí pečují s láskou o tři děti a ještě o své úspěšné podnikání. Mám radost. Moc si vážím jejich podpory a těším se, až se konečně doopravdy přidám do klubu. Ale ještě mě čeká pár proměn.

Zastavím se před bránou do nové reality. Zavřu oči a naposled prožívám, jak se cítím v těle a v realitě mé starší verze.

„Pojď. Pojď za námi. Seš hustá a dáš to,“ skandují laskavě ženy a smějí se. Moc dobře vědí, co všecko na mě čeká. Ani já sama ještě vůbec netuším. Jak překračuju pomyslnou čáru do nové dimenze, lemovanou uříznutým stromem, který před rokem ještě tvořil bránu, cítím, jak se moje tělo přenastavuje.

Přeskakuju potok a kráčím na pařez. Jakýpak pařez. To je můj trůn. Jsem královna a odteď budu kralovat ve svém životě. Moje ruce vyletěly vzhůru a já cítím tu radost. Oslavuju. Jsem v cíli. Jsem tam. Dokážu to. Důvěra a vděčnost se mi rozlejvaj v každým kousku těla a do očí mi tryskají slzy.

Jsem královnou svého života

Koukám zpátky, na to místo, kde jsem předtím stála a děkuju svému starému já. Děkuju všem, kteří mě až sem doprovodili a kteří při mě neustále stojí. I když je to někdy podpora nepříjemná a primárně nepochopitelná. I negativní sdělení je vlastně slušným kopancem kupředu.

A tak já přidávám rituály do každého období, které mě v životě čeká. Protože stát se mámou, stát se něčí ženou, stát se autorkou knihy atd., to je obrovská – primárně vnitřní – proměna. A ta si žádá oslavu. Oslavu a rozloučení, smrt starého Já. A přivítání nového Já. Bez těchto dvou odvážných žen by nebyl žádný splněný sen a naplněná cesta životem.

Jak udělat váš jedinečný rituál?

Hravé toulky a poklady elfky Andromedy