Sedím doma v gauči, v rukou držím hrnek teplého kakaa a cítím, jak se ve mně něco svírá. Únava? Přetížení? Nebo ten tichý, sotva slyšitelný tlak, že bych měla být jiná – klidnější, výkonnější, svobodnější, zodpovědnější, lepší?
Každý z nás má své strategie, jak se snaží uklidnit, když přijde stres, napětí nebo pocit, že „je toho moc.“ Ale některé způsoby, které na první pohled vypadají jako úleva, vlastně vůbec nefungují. Právě naopak. Pojďme se na ně společně podívat. A posvítit si na ně.
Kolikrát už jsem si řekla: „Jen na chvíli kouknu na telefon a trochu si odpočinu.“ A pak se přistihnu o půl hodiny později, jak projíždím videa na Instagramu. Mozek dostává drobné dávky dopaminu, ale tělo je pořád v napětí. Ten pravý odpočinek bohužel nepřichází.
Možná to znáš – vnitřní neklid, a tak začneš organizovat, plánovat, přemýšlet nad všemi možnými scénáři, abys měla věci „pod kontrolou.“ Jenže místo klidu přichází jen větší zahlcení. Nervový systém se neuvolní kontrolou, ale tím, že se může cítit bezpečně i v nejistotě.
„To, co nás skutečně chrání, není kontrola, ale schopnost být s tím, co přichází.“
Tara Brach
Jíst proto, že mám hlad, je něco jiného než jíst proto, že potřebuji obejmout. Sladké, slané, křupavé – na chvíli zaplní prázdno, ale pak přijde jen tíha. Regulace nervového systému nefunguje tak, že si dám další sušenku. Ale skrz vnitřní nasycení. Třeba skrze dech, dotek nebo opravdové spočinutí.
Kolikrát už jsem si řekla: „Až dodělám tuhle věc, pak si odpočinu.“ A nikdy to „pak“ nenastalo. Protože jsem si všimla dalších a dalších věcí, které je třeba udělat. Odpočinek není slabost. Nervový systém potřebuje pauzy. Ne až bude hotovo. Ale teď.
Kdo by to neznal. Chvíli se zdá, že to funguje. Tělo se uvolní, mysl ztiší, napětí povolí. Ale co se děje dál? Alkohol krátkodobě funguje. Cítíme úlevu. Jenže tělo funguje v rovnováze. A když ho uměle „uklidníme,“ začne si to kompenzovat. Často ještě větší aktivací. Proto se posléze může dostavit úzkost, neklid, horší spánek.
Meditace, dechové techniky, vědomý pohyb – to všechno jsou nádherné nástroje. Ale když se z nich stane další způsob, jak „rychle opravit“ nepříjemný pocit, místo aby byly prostorem k jeho prožití, nefungují. Regulace neznamená potlačit, ale opravdově cítit a dovolit si být tam, kde právě jsem.
Laskavost.
„Všechno je jak má být, i když tomu nerozumíme.“
Eckhart Tolle
Zpomalit a všimnout si, co se právě teď děje v těle. Nádech a výdech. Dotknout se rukou srdce, obejmout se. Vyjít ven a vnímat čerstvý vzduch na tváři. Dovolit si unavit se, smát se, zpívat, hýbat se. Neutíkat od toho, co cítím, ale přivítat to jako součást života. Někdy to vůbec není snadné.
Ale skutečná úleva nepříchází zvenku. Roste uvnitř. Pomalu, ale opravdově.
Poslechni si mé povídání o nervovém systému s mou kamarádkou Niky Melia, embodiment mentorkou. Najdeš jej na podcastu Všímavé příběhy.
Nebo se rovnou ponoř do tajů a kouzel regulace nervového systému s mým Průvodcem klidem v rychlém světě. Představím ti dechové techniky, mindfulness techniky a hrátky se zvuky, které se ti budou hodit. A konečně se naučíš, jak pečovat o sebe a své nervy.