Vše má svůj čas (a jak ho ctít?)

Znáte tu klišé větu, která se dá použít na cokoliv? Přiznám se bez mučení, někdy mi leze dost na nervy. A to čistě proto, že trpělivost, čekání a správné načasování není něco, co jsem zažívala, nebo co jsem se v životě učila. 

Zažíváte chvíle, kdy si přejete, aby něco (cokoliv) už bylo jasné, viditelné, zřetelné, zrealizované a ono stále nic? 

Jedna z takových lekcí trpělivosti je, když čekáte dítě. Můžete si jakkoliv dupnout a chtít, ale zkrátka ta nová bytost se narodí tehdy, až bude ten správný čas. Nebo když si něco hodně přejeme a chtěli bychom to – nejpozději teď. 

Jedna z mých aktuálních lekcí trpělivost je: tisk nedatovaného deníku DOVOL SI ZÁŘIT. 

Mým záměrem bylo vytisknout deník do konce roku 2022. Přála jsem si jej vydat tak, aby jej všechny ženy měly doma před Ježíškem a mohly do něj zapisovat od začátku roku 2023. Pchá. Vše ale bylo úplně jinak. 

Deník byl co se informací a korektury připraven. Stačilo jej jen připravit graficky a nechat vytisknout. Ale vše proběhlo úplně jinak.

Několikrát jsem měla sto chutí se na vše vybodnout. Protože: 

• Deník byl na podzim, co se informací a korektury týče, připraven. Stačilo jej připravit graficky a nechat vytisknout. Tiskárna, se kterou jsem měla vše předdomluveno přestala komunikovat. Jelikož jsem chtěla být loajální a měla s nimi dobrou zkušenost, čekala jsem. A čekala. A čekala. Občas jsem se připomněla, ale zpět nepřicházela odpověď. Mohla jsem si říct – „aha, tak deník asi nemá vyjít“. Ale já si řekla – „tak co udělám jinak?“ Oslovila jsem jinou tiskárnu a ta zareagovala okamžitě. 
• Nová tiskárna neměla na tak rozsáhlý kousek adekvátního grafika. Co teď s tím? Tou dobou jsem byla na workshopu Muzikoterapie a jedna z účastnic při představování zmínila, že se živí grafikou. Tadá! Doma jsem si omrkla její hudbu a tvorbu na youtube a bylo jasno. Zaradovala se, druhý den jsem jí oslovila a začaly jsme spolupracovat. 
• Už při tvorbě ebooku Spokodeník jsem měla tu čest spolupracovat s ženami. V tu chvíli má na tvorbu vliv: rodina každé ženy, jejich pohoda, aktuální nastavení a možnosti. V deníku Dovol si zářit ženy učím pracovat se svou cykličností a se svým aktuálním naladěním. Když děláme něco z posledních sil, většinou uděláme fúru chyb a výsledné dílo nemá to správné „vyladění.“ Když bych tedy chtěla po ženách, ať mi zpracují danou část práce do učitého termínu, okrádám celé dílo o jeho nejvyšší kvalitu. A taky tak trochu hraju proti sobě (protože učím/sdílím něco, co bych v realitě nežila). Počkala jsem si tedy na tu nejlepší chvíli, kdy se ženy mohly plně věnovat tvorbě, úpravě, opravě deníku Dovol si zářit. 
• Pak přišlo naše stěhování. V posledních letech jsme se stěhovali 1-2x za rok. Nemusím vám asi nijak tajit, že to bylo hodně náročné. Měsíc žití v krabicích na jednom či druhém místě. Přehrabování se tunou věcí, které ani člověk neví, že má. Neměla jsem energii. Potřebovala jsem jen spát, odpočívat a lelkovat. Vůbec jsem nechtěla řešit deník a jeho tisk. Vnitřně jsem se cítila pod tlakem – že bych měla. Přeci si jej několik žen pořídilo v předprodeji a už by jej možná chtěly mít. Ale já tento tlak znám. Viz předešlý bod. Vyprdla jsem se na něj. A počkala si. Až přijde i v mém životě ten správný čas. Na doladění všeho k tisku. 

JAK CTÍT SPRÁVNÉ NAČASOVÁNÍ?

Naše společenské nastavení a naprogramování nám velí: 

• mít vše v konkrétní čas, 
• být neustále ve spěchu a pod tlakem, 
• dostát svým závazkům za každou cenu,
• ctít potřeby druhých a ignorovat ty své. 

Osobně vím, že postavit se tomuto nastavení a naprogramování (a přenastavit to) není jen tak. Není to snadné. Protože „školení“ ve zrychleném životě jsme pobírali mnoho a mnoho let (já téměř 35, tehdy jsem objevila mindfulness a 5 let si zrychlenosti všímám a těžce se odučuju být tu primárně pro všechny a nejméně neustále). 

Základem odolávání je pro mě PRAXE MINDFULNESS

(ps: představím vám tady možnosti jak zpomalit/zpomalovat svůj život a tedy i způsoby, jak podpořit sebe, i tisk nedatovaného deníku Dovol si zářit). 

PRAXE MINDFULNESS 

O co jde? Víc jsem napsala v tomto článku. Ve stručnosti je to vědomé zaměřování naší pozornosti z hlavy do těla, do přítomnosti. Díky tomu, že se začnete trénovat v pozorování (všímavosti), budete vědomější v situacích, kdy zažíváte stres, tenze, tlaky. To se projevuje na těle, ale my jsme skvěle natrénovaní ve velkém ignorování a přehlížení těchto signálů. Díky postupné citlivosti ve vnímání signálů těla budete mít tedy více možností jak zareagovat, jakou variantu chování, komunikace, působení, zvolit. 

Pro podporu všímavosti ve vašich životech, ale i laskavosti, zpomalení, většího klidu a nadhledu, jsem vytvořila Kurz plný všímavosti a laskavosti. Minimalistická forma online vzdělání, které vás povede do praxe, ale také vám ukáže všemožné klacky, které nám naše mysl hází pod nohy (v životě i v praxi mindfulness). 

Já jsem k tomu všemu byla taková dost skeptická, ale už i manžel mi říkal, že prý jak to dělám, že jsem tak v klidu. Jako joo cítím se fakt líp, v dost věcech jsem zpomalila. Např. jsem zvyklá dělat si na každý den to-do listy a jak něco nebylo hotový nebo do toho vlezlo něco dalšího, tak jsem byla jak saň na všechny okolo. Teď si laskavě dovolím něco buď úplně vypustit nebo přesunout. Dokážu pružněji a s klidem reagovat na změny. A taky začínám víc mluvit o svých pocitech, případně popisovat situaci, hlavně směrem k dětem. Takže za mě docela velký změny.

Renáta

VŠÍMAVÉ TOULKY PŘÍRODOU

Další skvělou formou jak náš život zpomalit a zvědomit si kde jsme, co potřebujeme a co už v životě nechceme je: toulat se přírodou. V tichosti s praxí mindfulness.

Na této akci vás budu provádět technikami jak pracovat s myslí a dechem ať jsou nám ku prospěchu. Často je to totiž naopak. Dýcháme zběsile, zrychleně, mělce a tím ještě podporujeme omezené myšlenky a nepodpůrné varianty. Na 3 hodinové procházce v okolí Jíloviště spolu zažijeme: podporu a úlevu ve vašich životních tématech, ticho, mindfulness praxe, dechové praxe, zvukové lázně. Vše vám přímo na míru. Více info o Všímavých toulkách individuál tady <<<

To jsem přesně potřebovala. Být sama se sebou, v tichosti. Nahlédnout na témata, která se mi v životě poslední dny dějí a získat trochu odstup. Byla to síla. 

Petra

NEDATOVANÝ DENÍK DOVOL SI ZÁŘIT

Chcete si rovnou koupit deník Dovol si zářit, který podpoří vaši všímavost, nárůst energie, aktuální kapacitu vaší vnitřní baterky? S deníkem se vydáte na 365 dní trvající putování, na jehož konci bude vaše zářivější, sebevědomější verze vás samotných. Jak bude vypadat? Obsahuje 232 stran, A5 formát, pevnou vazbu. Co obsahuje? Inspirace k praxi vděčnosti, respektování vlastní cykličnosti, citlivosti. Návod na tvorbu jedinečného uměleckého díla – vašeho života. 

Víc informací o nedatovaném deníku Dovol si zářit tady <<<

Chcete jen podpořit tisk a vznik nedatovaného deníku Dovol si zářit? 

Děkuji za to. Možnosti podpory od 100kč – 1000kč najdete tady <<<

A zpátky k času a správnému načasování. Když zpomalíme, vytvoříme čas na pozorování, zvědomování si sebe a toho, co se děje, začneme investovat svůj čas pouze do toho, co nám osobně dává smysl a to kvalitně. Začneme více a více zažívat pokoru a správnost načasování. Začneme vnímat každou jednotlivou činnost jako důležitý krůček k jakémukoliv cíli. A když se cíl nenaplní? Nevadí. Protože naplněná byla už pouhá cesta za ním. Už chápete ten rozdíl?

Konkrétní tipy:

• všímejte si kde na sebe či někoho druhého spěcháte, tlačíte,
• všímejte si dlouhého sledu událostí, které se dějí bez vašeho povšimnutí,
• všímejte si i toho, jak zbrkle a zkratkovitě reagujete, když jste pod tlakem,
• preferujte kvalitu nad kvantitou, pomalost nad rychlostí.

Další klišé rčení: „méně je více.“ Však víte. A to se týká i života a životního proudu.