Strategie, která nás vyčerpává: Proč je syndrom hodné holky tak nebezpečný?

V dětství nám za to tleskali.

„Ty jsi taková šikovná, hodná holčička,“ slýchávaly jsme, když jsme tiše seděly, neodmlouvaly a dělaly radost ostatním.

Jenže to, co byla v dětství funkční strategie, jak získat lásku a bezpečí, se v dospělosti často stává neviditelnou klecí.

Možná to znáš taky. Ten moment, kdy v práci kývneš na další úkol, i když už teď nevíš, kam dřív skočit. Ten knedlík v krku, když chceš říct partnerovi, že se ti něco nelíbí, ale raději to spolkneš, aby byl „klid“. Ten pocit, že tvá hodnota závisí na tom, jak moc jsi pro ostatní užitečná.

Když se z daru stane past

Být empatická a nápomocná je dar. Ale ve chvíli, kdy to děláš na úkor sebe, se z toho stává syndrom „hodné holky“. A ten ti v každodenním životě škodí víc, než si možná chceš připustit.

V čem nás tahle strategie nejvíc brzdí?

• Ztrácíme kontakt se sebou: Když se neustále ptáš „co chtějí ostatní?“, úplně zapomeneš, co chceš ty. Tvé vlastní potřeby jdou stranou, až nakonec nevíš, kdo vlastně jsi bez těch všech rolí, které plníš.
• Vztahy nás vyčerpávají: Místo opravdové blízkosti budujeme vztahy založené na výkonu. Máme strach, že když přestaneme vyhovovat, přestanou nás mít rádi. To vede k pocitu osamělosti, i když jsme obklopeny lidmi.
• Tělo nám vystavuje účet: Potlačené emoce, nevyjádřený hněv a věčný stres z toho, abychom byly dokonalé, se dříve či později projeví. Únava, stažené svaly, tlak na hrudi nebo úplné vyhoření.

Od dospívání k svobodě

Právě proto mi tolik záleží na tom, abychom tohle téma otevíraly už u dospívajících dívek. Nedávno jsem sdílela mindfulness praxe pro dospívající, protože věřím, že když se naučíme vnímat své tělo a své hranice už v mládí, nemusíme v dospělosti složitě bourat zdi, které jsme si kolem sebe postavily.

Ale i pro nás dospělé ženy je cesta ven.

Není to o tom, že se ze dne na den staneme „zlými“. Je to o tom, že se staneme autentickými. Že dovolíme svému vnitřnímu hlasu, aby byl slyšet a měl prostor v našem životě, nejen v tichých koutech naší mysli.

Rozhovor, který ti otevře oči

O tom, jak se z této role vymanit a jakou roli v tom hraje naše tělo, jsem si povídala s úžasnou Zuzkou Mihalechovou, autorkou typologie a e-booku Bye Bye hodné děvčátko.

Zuzka v rozhovoru sdílí svou unikátní typologii a ukazuje nám, že každá z nás má svou vlastní podobu „hodné holky“. Možná jsi ta, co všechno zachraňuje, nebo ta, co se snaží být neviditelná. Ať je to jakkoliv, existuje cesta k vnitřní svobodě.

Tento rozhovor byl pro mě nesmírně vyživující a věřím, že bude i pro tebe. Je plný aha-momentů, laskavosti, ale i zdravé provokace, která tě nakopne k tomu, abys začala říkat „ano“ především sama sobě.

✨ Poslechni si tuto epizodu a začni psát svůj vlastní příběh – bez scénáře „hodné holky“.