I když se dějou náročný věci, pořád hledám vděčnost.

Ženy se pomalu scházejí. Některé se znají z mých předešlých akcí, jiné jsou tu nové. Scházíme se online a postupně se představujeme. Mají za sebou první inspiraci – teorii kolem vděčnosti a začínají praktikovat.

Slovo praktikovat zní jako něco hodně složitého. Ale ve své podstatě jde o to, že ukotvíme svou pozornost určitím směrem (tedy za nás je to vděčnost) a otvíráme obzory, možnosti, kde všude a jak vděčnost zažívat.

Vděčnost je náš primární stav.

Naše nastavení. Jako děti jsme viděly svět jako dokonalé a okouzlující místo. Ale pak jsme začaly prožívat bolest, utrpení, nerespekt, zmatek, začaly jsme se odpojovat od těla a spojení s pocity všeobecně sláblo. Nešlo jen o pocity vděčnosti. Ale jakékoliv pocity. Zkrátka bylo postupem času bezpečnější vnímání těla vypnout. A přesunout pozornost do hlavy. A začít, tak jako svět kolem nás, vše soudit, hodnotit. O všem přemýšlet.

Přináší nám tyto myšlenky a způsob fungování radost a spokojenost, zdraví? Ne. A z různých důvodů se setkáváme s tím, že to do našich životů nosí pravý opak.

Ženy se tu se mnou setkávají proto, že jsou často unavené. Že jsou hodně nespokojené. Se sebou, s okolím, se světem kolem, se svým životem. Něco jim v jejich životech neladí a tuší, že to může být celé jinak. Tuhle touhu po spokojenosti v sobě máme (mimochodem) ukrytou všichni. To je ten impuls, který nám pomáhá realizovat změny a dosahovat našich cílů.

Při setkáních pomocí technik mindfulness se učíme pravý opak.

Jak se projevuje v těle vděčnost? Jak lze vědomě tento pocit v těle navýšit?

Víte to? Ženy to nevěděly. Znaly většinou vděčnost na úrovni mysli. Zkrátka někomu poděkujete a basta. Řeknete ty slova a hotovo.

Společně procvičujeme spojení s tělem a následně sdílíme, co se v nás odehrává (nebo odehrávalo) při poslechu vedených audio relaxací. Nedá se tomu vlastně ani moc říct relaxace, protože naším cílem není jen relax. Ale hlavně vědomí sebe sama, vědomí signálů našeho těla, prožitek přítomnosti.

Funguje to?

Ano funguje. Jakmile se dokážeme naladit na naše tělo a naslouchat mu, začneme žít na úplně nové úrovni. To, že jsem schopná vnímat signály těla totiž znamená, že rozpoznám, jak se (například) vděčnost projevuje v mém těle. A pokud to rozpoznám, můžu si s tím začít hrát. Můžu začít vděčnost navyšovat a tím ladit interní prostředí těla (podívejte se, jak vypadají krystalky vděčnosti pod mikroskopem v tomto experimentu doktora Masaru Emoto), které reaguje na to, co se děje v mysli.

Je do určité míry jedno, co se děje ve vnějším světě. Jakmile se zaměřím na práci s myslí a tělem, můžu prožívat pocity, které se paradoxně s tím, co se děje venku sloučit dají jen těžko. Samozřejmě to neznamená, že budu potlačovat mé pocity smutku, vzteku, zoufalosti atd (o tom víc tady v článku nebo tady ve videu).

Prožitky vděčnosti pomáhají navyšovat v našem těle vibrace a takto se nám postupně daří (při pravidelné praxi) žít spokojenější, zdravější, vyrovnanější život. Víc jsem o tom psala v tomto článku, kde najdete i vědecké souvislosti.

Vědecké souvislosti to je jedna věc. Ale co jsou to ty kouzla, která se dějí v živém kurzu Vlna vděčnosti? Je to takový inkubátor, kde se náš společný záměr a vzájemná podpora násobí. Kdy vděčnost sílí každým dnem. Věnujeme se praxi zvlášť, ale máme i prostor, kde můžeme své poznatky a prožitky sdílet. Otevřeně, bez hodnocení (ne, nedávám známky ani poznámky :D).

Jakmile spojíte ingredience jako: teorie, praxe, interní práce, podpora, sdílení a přítomnost, začnou se dít velké změny ve vašem vnímání, v těle, mysli a nastavení.

Sama bych to neuměla popsat lépe, než ženy z kurzu:

Nečekala jsem, jak moc vděčná můžu být za maličkosti. Když se řekne vděčnost, nebo klid, meditace, vyrovnanost, tak mě naskočí, že to je něco velkýho. A přitom to je celý o těch mikrověcech, ale člověk si toho najednou hodně váží. Vlnu vděčnosti jsem dnes zažila při poslední praxi. A za to vám velký dík. Vůbec se nebojim, že tenhle návyk opustim. Stávalo se mi, že jsem díky nemoci přestala s nějakými návyky. Bylo jich hodně a já jsem už pak nenaskočila. A málokterý kurz mě vtáhnul, abych to dělala celou dobu. Ale tady se to stalo. Když pohlídnu na popis toho kurzu a vidím: maily, nahrávky, tak si říkám „hmm, co jako?“ Ale ta přidaná hodnota je, že to je maximálně na míru. A když má video 15 minut, tak vím, že od Martiny se dozvím to nejdůležitější, co by někdo jinej říkal třeba hodinu. Kurz je efektivní, lidský. Martina si na nic nehraje. Sdílí příběhy, za které se jiní stydí. Ale ona se nebojí. A tím otvírá nové pole, kde se nikdo necítí blbě za to co sdílí. Kdykoliv odpovídá na jakékoliv otázky, i když už jsem měla pocit, že to jsou totální blbosti. Kdykoliv někdo něco sdílel, něco nás napadlo, Martina tam byla a podpořila nás, přispěla svým jedinečným vhledem. Ukazuje mi to, jak málo stačí k tomu, být pozitivní člověk. I když se dějou náročný věci, pořád tam hledám vděčnost. 
Lucie

Odcházím s velkou inspirací. Mnohem víc si zvědomuju vděčnost, hlavně v těle. Během dne se dokážu častěji zastavit a nechat rozproudit po těle ten příjemný pocit. I tu laskavost. Je to pár sekund zastavení, zpomalení. Dobíjí mi to baterky, dodává energii, je to příjemný pocit a dopřává mi to psychickou pohodu. Je to takový čas pro mě. Děkuji. Kristi

Konečně jsem se naučila tu vděčnost pocítit. Přijde mi, že se mi s toho návyk stal, za tu dobu co spolu jedeme na vlně. A jsem až šokovaná jakou sílu to má – naladit se na vděčnost. Přijde mi, že mi v životě tenhle střípek chyběl. Uplně to krásně doplňuje ten stav, ve kterém jsem. Hodně dobře mi to zapadlo. Je to v tom pocitu. Neskutečně se mi změnil náhled na vše, co mám kolem sebe. Z toho jsem hodně překvapená. To jsem za tak krátkou dobu nečekala. Cítím novou vlnu vděčnosti směrem k mému muži. Vztah se mi vrací k našim počátkům. A jsem vděčná za ty drobnosti. Petra

Tak pokud by sis přála:

• mít dostatek energie, ráno vstávat s dobrou náladou, večer usínat s pocitem vděčnosti a radosti,
• vnímat radost a zadostiučinění z několika aktivit, nechtít po sobě tolik,
• cítit vděk za to, co už v životě umíš, dokážeš, co už máš a co si můžeš užívat víc,
• častěji se umět zastavit a vystačit si s málem, nepotřebovat hmotné statky a různé zážitky k pocitu štěstí,
• ocenit samu sebe, vnímat vše, co se Ti povedlo nyní, v minulosti, každý den,

přidej se též.

Vytvořila jsem inspirativní balíček, kde předávám vše co potřebuješ k navýšení pocitů vděčnosti v životě. Víc informací najdeš na tomto odkazu <<<