4 kroky k pomalejšímu životu

Ve víru povinností, zrychlené tempo a jak naopak zpomalit. I když žijeme ve zrychleném světě. I když se zdá, že se na nás stále něco valí. I když si myslíme, že zpomalit nemůžeme.

Mám pro vás 4 kroky, které vás podpoří na cestě ke zpomalení.

Jak zpomalit? Jak žít udržitelný, smysluplný život, ve větší laskavosti k sobě?

Než se dostaneme k těm 4 tipům, pojďme si popsat realitu, kterou jsem dřív žila. A kterou možná žijete teď také. Protože pomalý život byl mým velkým snem. Ale často jsem jen vnímala kolem sebe hodně inspirace – každý si plyne, má dost času na kafíčko na sluníčku, hygge momenty s knihou, cestování po světě, háčkování atd.

Jako máma 3 dětí jsem vnímala, že dělám vše možné, jen ne to, co by mě dosytilo a bavilo.

Jak počet dětí rostl, cítila jsem větší a větší tlak to celé zaštítit, být všude, vše zvládnout a obstarat. Vnímala jsem samu sebe jako neohroženou bojovnici Xenu. Všechno zvládnu, všechno dám. Nepotřebuji pomoc.

Postupně se nám do života dostávalo víc a víc téma „Vysoká citlivost“ a Human design (v němž jsem typ Reflektor). A já si uvědomovala, že toto třeskuté tempo nejde dlouhodobě zvládnout. Že potřebuju mezi jednotlivými aktivitami zastávky, pauzy, integraci, restart.

Bylo období, kdy jsem si začala zvědomovat, že chodím často pozdě, že je toho na mě moc. Vnímala jsem, že si nejsem schopná před jednotlivými aktivitami ani odpočinout a nadechnout se. A můj sen a cíl: „pomalý život“ byl v nedohlednu.

Potřebovala jsem prostor mezi aktivitami, víc odpočinku/spánku. Když jsem byla na akci s lidmi, potřebovala jsem pak odstup a ústranní. A také období samoty, kdy je ticho a klid.

Toto období trvalo v mém životě rok, možná dva. Byla jsem hodně unavená. Máloco mi dělalo radost. A měla jsem strach, že už bude můj život stále vypadat takto. Že už nebudu mít nikdy tolik energii, kolik jsem mívala. Byla jsem naštvaná na okolí, že si svobodně žijí a já jsem nemohla.

Bylo náročné zjistit, co potřebuji jinak. Co potřebuji změnit. Co potřebuji nechat jít. A jak to celé zrealizovat.

Co mi tedy pomohlo na cestě k pomalejšímu životu?

Krok č. 1 – Praxe mindfulness

Mindfulness techniky nám dovolují si více všímat. Více se zastavovat. Mindfulness/všímavost nám postupně umožňuje vnímat kouzlo těchto zastávek. Co se kolem mě děje? Jak dýchám? Co vnímám svými smysly? Atd. Takových praxí je xy a učí nás, že můžeme být pánem naší mysli (a jak). Ať neplýtváme naši energii, čas, pozornost. A celý náš život.

Staneme se pozorovatelé našeho života, chování a mnohem víc aktivit/situací vnímáme s odstupem.

Díky této praxi jsem si začala zvědomovat, co v životě chci, nechci. Jak moje tělo reaguje. Kdy se cítím přetížená a přetažená. Spojila jsem hlavu s tělem. A vnímala, která situace mě otevírá, uzavírá. Co je můj záměr. Jaké jsou mé touhy. A jak integrovat záměr s každodenností.

Toto je pro mě základní kámen pomalého života.

Další kroky k pomalejšímu životu jsem pro vás nahrála na podcast Všímavé příběhy. Dopřej si tento čas pro sebe jako první krůčky ke zpomalení. Epizoda trvá 24 minut.

Poslechnout si ji můžeš na:

• Spotify,
• Apple podcast,
• Web,
• Google podcast.