Reference na kurz všímavosti (mindfulness)

Spíš než dokola opakovat mé zkušenosti a sdílení, rozhodla jsem se tentokrát vyzpovídat ženy, které prošly online kurzem Mindfulness se mnou. Tak tady je máte. V celé své kráse a upřímnosti.

Zdravím vás holky. Mám na vás pár dotazů. Vaše sdílení by mohlo inspirovat zájemce o mindfulness či o kurz mindfulness se mnou. Často jste v kurzu sdílely, že pro vás informace nejsou nové. Ale přesto jste vnímaly, že najednou dávají vetší smysl a lépe to vnášíte do praxe. Čím vnimáte že to bylo?

Katka: „Myslím, že důvodů u mě je víc. Ráda Tě poslouchám. Protože Tvé podání mi sedí a rezonuje se mnou. Protože mi je opravdu sympatický Tvůj styl komunikace, vtipnost, tonalita – jako pokec s kamarádkou a ne nějakým mentorem/guru/poradcem. To pak ovlivňuje jak si Tvé inspirace a povidání „pouštím dovnitř“ a vstřebávám. Nemusím se nic „učit“, jde to samo.

Další důvod je i určitá stručnost. Téma proběhlo poměrně rychle (oproti např. jiným kurzům), ale přesto dle mě do hloubky a bylo řečeno a vystiženo vše podstatné. Člověk se pak v informacích neztrácí a necítí se „zavalen“, ví co udělat a zkusit. Tím je pak uvádění do praxe snazší a neděsí to nějakou složitostí/nesplnitelností.

Určitě dalším důležitým aspektem kurzu pro mne bylo, že jsme prošly vše podstatně souhrnně. Témata se doplňují, navazují na sebe…každému je věnován týden, což je tak akorát abych do dalšího týdne/tématu nezapomněla podstatné body a krásně se mi témata pak přirozeně propojovala. Jako puzzle, ne jako kusovité útržky. Dřív jsem se věnovala vlastně stejným tématům, ale tak nějak „rozlítaně“ a tedy se mi nepropojily. Tady je to jak hezky obložený talíř, kde je vše a porce přesně tak akorát.“

Tanja: „Mám pocit, že jsem byla z účastnic kurzu jediná, která s podobým typem kurzu neměla nikdy zkušenosti a pro mě bylo většinu z toho nového. Ale myslím, že všem pomohlo i sdílení tvých zkušeností na daná témata, což pomáhá si vše lépe představit, a také malé “úkoly” na celý týden.

Kdy jsme věděly, co a jak a proč procvičovat a začleňovat do svého života. A ty ses nás každé pondělí ptala, jak nám to šlo, tak jsme měly další motivaci, proč se tomu opravdu věnovat. A také se mi líbilo tvoje neformální pojetí celého kurzu, že to nebyla žádná nudná teorie.

Lenka: „Tvoje naprosto lidské podání, plus fakt že to sama vážně žiješ.“

Co bylo naprosto zásadní?

Marta: „Určitě tím propojením s tělem a praxemi. Naprosto zásadní, to všechno prožít tady a teď. Praxí, přes dech, ať se to přeprogramovává.“

Jak vnimáš, že Ti znalost mindfulness a společné 6 týdenní praktikování změnilo život?

Lenka: „Občas se pohladím po tváři a koukám se na situace jako jako svá nejlepší kámoška (zatím teda až zpětně), ale i tak pomáhá.“

Marta: „Dostala jsme se k sobě. Dovolila jsem tomu vnitřnímu dítěti jen být, bez musů. Prostě jen plout. Díky Tvým praxím a spolubytí jsem mohla přiznat právo na to, že je v pořádku takové, jaké je. Tzn. já jsem v pořádku.„

Tanja: „Marti pro mě byl tenhle kurz úplně prvním kurzem týkající se mindfulness, ale i celkově seberozvoje. Nikdy jsem nebyla typ člověka, který by meditoval, nebo se zajímal o seberozvoj atd. Takže pro mě tenhle kurz znamenal doslova začátek objevování nové cesty.

Laskavost vůči sobě

Objevování více sebe sama, zastavení se, zamyšlení se nad životem a nad věcmi, které člověk běžná dělá (dělá-li je z radosti nebo z pocitu že jen musí, aneb nekonečný to-do list v kterém není už čas na sebe sama), objevování laskavosti vůči sobě a prvně si vyzkoušení meditací.

Já si vždycky myslela že meditace pro mě prostě nejsou, a i když jsem věděla, že jsou přínosné, nikdy jsem se nedonutila meditaci vyzkoušet. Až na tomto kurzu, prvně s tebou a ostatními super holkami, co jsme se krásně sešly. A já nakonec zjistila, že mě to baví a že to fakt potřebuji. Dokáží mě zklidnit, učí mě být tady a teď, vyčistit si hlavu od nadbytku informací.“

Katka: „Vnímám mindfulness a Tvůj kurzík tak, že jsem konečně objevila, pochopila kudy vede (pro mě) cesta. Jak opravdu můžu i při třech dětech dál pracovat na sobě. Že se to vše dá dělat velice laskavě a po takových kouskách, jak zrovna můžu a chci.

Že se moje praxe na sobě nevylučuje s plným nasazením v rodině…naopak. Krásně se to doplňuje a díky rodině mám neuveřitelný trenažer, kde se můžu učit každý den. Pro někoho je to možná samozřejmé tohle vědět a žít. Pro mě to byl aha-moment.

Nemusím se cítit provinile a nebo na sebe kašlat

Kdy jsem se přestala trápit pocitama rozpolcenosti, že buď jsem máma a makám a na mě už prostě nezbejvá, nebo si kradu pro sebe čas na to co chci já na úkor rodiny. Spojilo se mi to a moc se mi tím ulevilo. Už vím, že to není „buď a nebo“.

Že si nemusím vybírat, cejtit se jak „štvaná zvěř“, která nemá svůj prostor. Že rodina mě vlastně v ničem nebrzdí, naopak, posouvá mě mílovými kroky. A taky díky holkám a společnému sdílení vím, že v tom nejsem zdaleka sama. A v neposlední řadě se mi otevřely další obzory a zdroje, kde se můžu inspirovat a dál posouvat, kam se můžu dál na té cestě vydat.“

Děkuju moc holky moc. Bylo to pro mě krásné společné plynutí, sdílení, obohacování. Přesně tak, jak si to nejen mezi námi ženami, ale ve světě všeobecně, představuju. A těším se na další, které láká větší pohoda, klid, cokoliv z toho, co holky zmínily, nebo něco docela jiného, co je součástí vašeho jedinečného životního příběhu.